PUNK V ČESKÉ ARCHITEKTUŘE

17/10/14 - 07/12/14
Výstava
Galerie Jaroslava Fragnera
PUNK V ČESKÉ ARCHITEKTUŘE

I čtyři desítky let od chvíle, kdy se slovo „punk“ stalo součástí kulturní a společenské scény, nepřestává dráždit. Bylo stokrát rozmělněno v rámci reklamy, snobských akcí, designu, módy, kosmetiky nebo třeba i automobilového průmyslu. Přesto dokáže i jako „značka“ stále upoutat pozornost. Snad i proto, že přes množství okázalého balastu z punkových vod dokáže vytrysknout silný, osobitý proud. A platí to i pro architekturu: výběr realizací, jejichž autoři mohou být – často nevědomě, zvenčí – nazváni „punkery“, představuje od pátku 17. října až do 7. prosince pražská Galerie Jaroslava Fragnera. Zahájení výstavy Punk v architektuře proběhlo stylově:  ve čtvrtek 16. října, ve Dvorním traktu Betlémské kaple vystoupily od 19:00 kapely Paramones (SK) a Plexis (CZ).

Vystaveno je přes třicet projektů tuzemských i zahraničních architektů. Veličin, jakými byli Henri Labrouste, Josef Gočár či Hans Hollein přes postmodernisty Coop Himmelb(l)au nebo Vlada Miluniće až po Martina Rajniše, Petra Suskeho, Svatopluka Sládečka, Ivana Kroupu nebo ateliéry HŠH a H3T. Jednotlivé realizace propojují výňatky z textů předních filosofů a kunsthistoriků - Aarona Betskyho, Hanse Ibelingse nebo Petra Rezka. Punkový náboj výstavě dala i architektonická koncepce Jakuba Fišera ze studia Aulík Fišer architekti.
 
 „V podstatě jsme termín „punk“ změkčili a vyrobili z něj jakési brýle, kterými se díváme na současnou architekturu i historické stavby,“ vysvětluje jeden z kurátorů Filip Šenk. „Díky tomuto punkovému pohledu se před námi objevili architekti a stavby z různých období, které spojuje „jinakost“ vůči tomu, co by šlo označit jako „střední proud“. Mohou to být postoje ironické, antinormativní, utopické – vždy ale výrazné.“ Více informací na www.gjf.cz.
 
Kurátoři Dan Merta, Jakub Fišer a Filip Šenk stáli před nelehkým úkolem definovat skupinu „punkerů v architektuře“ zpětně. A to napříč posledním stoletím, s nejistotou, jaké znaky punk v architektuře vůbec nese. Navíc se museli vyvarovat nástrahám v podobě samoúčelných rebelií, úletů, prosté legrace nebo punkových mimiker neumění.
 
Vodítkem se staly vize, nenaplněné i zhmotnělé v podobě realizací, které se vymykají - z kontextu doby svého vzniku, uceleného rukopisu jejich autora anebo osobou samotného tvůrce. Architektů, kteří tvořili programově na okraji, mimo establishment, bychom mezi vybranými tvůrci našli hned několik. A mnozí z nich díky svému přesvědčení, výdrži a neústupnosti posunuli hranice možného v architektuře o kus dál. Což platí i pro mnohými podceňované či přehlížené domácí prostředí: ať jde o dřevěné kreace s novátorskými konstrukčními prvky od Martina Rajniše, ekologické stavby s četnými udržitelnými „fígly“ od Petra Suskeho nebo inteligentní fasády a další hi-tek konstrukce Mirko Bauma.
 
Jak ale dodává další z kurátorů Dan Merta, mezi autory prezentovaných projektů je možné najít i ty, kteří ve zlaté punkové éře v 70. a 80. letech vyrůstali nebo je zastihla v již tvůrčím období. „Punk vnímáme jako určitý generační fenomén. A zajímalo nás, nakolik ovlivnil postoje architektů a zda se nějak promítl do jejich tvorby,“ doplňuje Merta.
 
I s ohledem na vytěžení punku a punkové (sub)kultury v mnoha, a zdaleka nejen tvůrčích odvětvích, nabízí výstava Punk v architektuře četné přesahy. I proto výstavní část doprovází citace a další ukázky z tvorby Davida Bowieho, Alfreda Jarryho, Iggyho Popa nebo Vivienne Westwoodové. K návštěvě samotné pak návštěvníky Betlémského náměstí zvou na site-specific instalace Jiřího Příhody, H3T, Pes/Ves, Františka Kowolowského, nebo Jana a Petra Stolínových.
 
V Lapidáriu Betlémské kaple  se paralelně koná výstava NAHRAJ!. Připravilo ji studio Archwerk a sestává z drobných experimentálních realizací vybraných českých ateliérů.
 
 

Fotogalerie