Estetika prostoru & Prostor estetiky

21/02/17 - 16/05/17
Cyklus přednášek
Galerie Jaroslava Fragnera
Estetika prostoru & Prostor estetiky

 

trailer / cyklus přednášek z estetiky


V čem spočívá interakce člověka s jeho okolím, prostorem budovaným především pro uspokojení jeho potřeb? Estetický náhled na problematiku architektury umožní zamyslet se právě nad vztahem mezi člověkem a prostorem, který obývá. Tradičním úkolem architektury je naplňovat především praktické cíle, poskytovat ochranu a zázemí pro různé lidské činnosti a jednání, zároveň má ale funkci reprezentativní, duchovní či dekorativní. V dnešní době je estetika architektury spíše opomíjena, obě oblasti si ale mají mnoho co nabídnout: konkrétní sociální rozměr architektury a naopak abstraktnější hledisko estetiky.

 

přednáška profesora Vlastimila Zusky je z důvodu nemoci odložena, termín brzy zveřejníme

 

18.4.  Mgr. Ondřej Dadejík, Ph.D.: Centrum a periferie. O estetické zkušenosti obyčejného prostředí 

Hlavním tématem přednášky bude dynamický vztah mezi centrem a periférií, a to ve dvojím smyslu: Za prvé, ve smyslu proměny vztahu mezi centrem a periférií v rámci estetické teorie. Po dlouhá desetiletí stabilní vztah mezi centrem teoretického zájmu, tj. světem umění, a jeho periférií, tj. mimouměleckými estetickými jevy, doznává v poslední době znatelné proměny. Za druhé, s touto proměnou objevuje teoretický pohled dlouho opomíjené, či zcela vytěsněné oblasti estetického zájmu: např. estetické prožitky, v nichž se nám odhaluje či připomíná významnost toho, co obvykle pokládáme za samozřejmé a všední. Tato proměna však na obou rovinách neprobíhá bez výzev k revizi tradiční pojmové výbavy estetické teorie. Ústřední otázku, kterou se bude přednáška snažit zodpovědět, lze formulovat následujícím způsobem: Jak smířit dynamické pojetí obyčejných prostředí, předpokládající takový způsob jejich „čtení“, pro který je konstitutivní „praktická, nereflektovaná obeznámenost“, s tradičním vymezením estetické percepce, hodnoty či objektu? To je totiž naopak založeno (1) na reflexi a (2) na vymezení se vůči praktickému (a teoretickému) vztahu k našemu okolí. Navržené řešení tohoto problému bude vycházet z analýzy dialektického vztahu dvou základních pohybů v rámci každé estetické zkušenosti: ponoření (immersion) a distanciace (distanciation).

Ondřej Dadejík vystudoval estetiku na Katedře estetiky FF UK v Praze (Diplomová práce: Problém formalistického pojetí estetického prožitku v Kantově Kritice soudnosti. 2000). V roce 2008 obhájil na této katedře disertační práci s názvem Kritika pojmu estetické zkušenosti v druhé polovině dvacátého století: Konec umění a znovuzrození přírodní krásy. Co se týče teoretické práce orientuje se především na dějiny a současnost pojmu estetické zkušenosti, a to jak v rámci kontinentální, tak v rámci anglo-americké (zejména pragmatické) tradice. Souvisejícími oblastmi zájmu jsou pak současné reflexe povahy přírodního krásna, environmentální estetika, estetika krajiny a role emocí v rámci estetického prožitku. Od zimního semestru 2006/2007 přednáší též v Ústavu estetiky FF JU v Českých Budějovicích.

 

 

 

Program přednášek: 

21. 2. / 19h  Mgr. Eliška Koryntová: Fenomenologie prostoru v díle českých historiků umění


21. 3. / 19h  PhDr. Miloš Ševčík, Ph.D. : Afektivní, smyslové a personální předpoklady hmotné architektury v úvahách Jana Patočky

záznam přednášky zde


18. 4. / 19h  PhDr. Ondřej Dadejík, Ph.D. : Centrum a periferie. O estetické zkušenosti obyčejného prostředí


16. 5. / 19h  Mgr. Denis Ciporanov, Ph.D. : Význam v architektuře

 

náhradní termín bude upřesněn – Prof. PhDr. Vlastimil Zuska, CSc.: Život tvarů v architektuře

 

 

přednášky jsou zdarma, bez rezervace

 


 

koncepce cyklu přednášek/ Dan Merta, Katharsis

produkce/ Ondřej Pokoj

 


 

21. 3. PhDr. Miloš Ševčík, Ph.D. : Afektivní, smyslové a personální předpoklady hmotné architektury v úvahách Jana Patočky

 

Přednáška se bude zabývat Patočkovým pojetím vztahu prostoru jako primordiální architektury smyslových polí a jejích afektivních a personálních polarit k hmotné architektuře. Poukáže na to, že Patočkově pojetí představuje hmotná architektura, s níž je neodmyslitelně spojena dualita vnitřku a vnějšku, rozvinutí ontologických daností primordiální architektury.

 

PhDr. Miloš Ševčík 
Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze absolvoval studium oborů estetika a filozofie (1998 Mgr.) a později také postgraduální studium oboru estetika (2003 Ph.D., 2004 PhDr.). Od roku 1999 byl zaměstnán na Katedře estetiky FF UK jako asistent a od roku 2004 zde pracuje jako odborný asistent, od roku 2012 je vedoucím katedry estetiky FF UK. Od roku 2004 pracuje jako odborný asistent také na Katedře filozofie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Miloš Ševčík absolvoval zahraniční pobyty na Universität des Saarlandes (2000) a na Universidade de Coimbra (2001). Zabývá se estetikou 20. století a zaměřuje se převážně na francouzskou jazykovou oblast (Bergson, Lévinas).

21. 2. Mgr. Eliška Koryntová: Fenomenologie prostoru v díle českých historiků umění

Eliška Koryntová od roku 2015 studuje doktorské studium dějin umění na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze, kde v roce 2010 získala ve stejném oboru bakalářský titul a v roce 2015 magisterský titul. V letech 2008–2010 získala praxi v ateliéru Monumenta renovamus, který se specializuje na rekonstrukce historických staveb. V letech 2010–2013 studovala obor fotografie na Vyšší odborné škole grafické, kde se nyní připravuje na absolutorium. Zajímá se o barokní a moderní architekturu a památkovou péči. Bakalářskou práci věnovala architektuře Josefa Pleskota v kontextu historické zástavby a v diplomové práci se zabývala pojetím barokního architektonického prostoru u českých historiků umění ve 20. století. V disertační práci se věnuje tématu fenomenologického pojetí architektonického prostoru s tím, že se zaměřuje blíže na české historiky umění. V poslední době se intenzivně zabývá problematikou sakrálního prostoru.

Prostor barokní architektury - fenomenologie prostoru v díle českých historiků umění

Problematika prostoru je téma obtížné a komplikované, protože zasahuje do mnoha vědních oborů. V této přednášce se autorka zaměří na téma architektonického prostoru z pozice historika umění. Východiskem pro ni bude barokní architektura, kterou se dlouhodobě zabývá. Principy tvorby barokního prostoru se pokusí vysvětlit s důrazem na specifický jazyk architektury inspirovaná metodou tzv. „myslivého vidění“ a „vidoucího myšlení“ Hanse Sedlmayra. Právě v důrazu na analýzu vnímání prostoru by přednáška mohla potencionálně oslovit širší spektrum oborů. Autorka se bude v rámci přednášky zaměřovat na specifické kvality barokního architektonického prostoru jako je například časový aspekt prostoru a s ním související pohyb diváka. Vysvětlí princip tvorby preferovaných stanovišť diváka v barokním prostoru s tím, že se blíže zaměří na světelnou režii prostoru. Na závěr se bude věnovat specifické diskuzi o barokním prostoru v českém prostředí, která se týká komplementarity hmoty a prostoru – je prostor samostatnou entitou, která předchází vznik hmoty, nebo je prostor sekundárně definován hmotou? Lze architektonický prostor omezit pouze na interiér? Kde vlastně leží hranice architektonického prostoru? Otázky vyplývající z přednášky přesahují do oblasti fenomenologie. Přednášky však nebude čistě filosofickou přednáškou, ale bude spíše zaznamenávat cestu historika umění k fenomenologii prostoru.

Fotogalerie