Věra & Vladimír Machoninovi

11/10/12 - 09/12/12
Věra & Vladimír Machoninovi

Výběr z díla nejvýraznější manželské dvojice české architektury představí na podzim zlínská galerie v Domě umění v rámci cyklu věnovaného architektuře druhé poloviny 20. století. Název výstavy napovídá, že nejde o komplexní retrospektivu, ale o výběr z díla tohoto manželského a architektonického páru. V práci manželů Machoninových znamenají 60. a 70. léta vrcholné období. Budovy, které tehdy vznikly, ukazuje výstava na dobových fotografiích, aby návštěvníci mohli srovnat jejich původní a současnou podobu. Jednotlivé realizace jsou představeny ve své úplnosti, včetně původních interiérů a autorského nábytku. Impulsem k uspořádání výstavy byl právě stav objektů projektovaných Machoninovými po více než třicetiletém provozu, kdy jim v četných případech uškodily rekonstrukce.

     Věra (1928) a Vladimír (1920 – 1990) Machoninovi studovali po válce. Své první domy, například kulturní dům v Jihlavě, který dnes hostí festival dokumentárních filmů, navrhovali v době diktovaného historismu, tzv. socialistického realismu. Změnu přinesl až konec padesátých let. Machoninovi patřili spolu s Karlem Pragerem, Karlem Filsakem, manželi Šrámkovými a dalšími k nové silné generaci architektů. Při utváření vlastního stylu vycházeli i ze znalosti světové architektury té doby, podpořené cestami na Západ. Inspirovala je brutalistní díla pozdního Le Corbusiera, Louise Kahna a ocelový brutalismus Jamese Stirlinga. Všichni byli také orientováni k architektuře, soustředěné na materiálové a konstrukční inovace. Manžele Machoninovy zajímalo utváření prostoru. Architekturu lehkých nosných struktur a kovových plášťů kombinovali s plasticky tvarovaným betonem. Efekt zvolených materiálů a jejich vzájemná součinnost byla pro ně zásadní, podobně jako dotaženost staveb, které koncipovali včetně interiérů do posledního detailu. Projektovali především v nelehkých a dodnes mnohdy kontroverzně nahlížených šedesátých a sedmdesátých letech. Československá architektura z tohoto období bývá často onálepkována adjektivy normalizační či komunistická. Jejich stavby ovšem vznikaly navzdory zavedených představám o tom, jak by měla socialistická architektura vypadat. Svoji snad nejznámější stavbu  –  obchodní dům Kotva – koncipovali ne jako oslavu stávající společnosti, ale jako svébytnou a unikátní budovu s řadou stavebních inovací. Také jejich další realizace - hotelový komplex Thermal v Karlových Varech, Dům bytové kultury v Praze nebo budova českého velvyslanectví v Berlíně - byly ukotveny v evropském architektonickém kontextu a navazují na dobové tendence pozdní moderny. Přes evropské inspirační vlivy, odklánějící se od přikázané orientace, je brutalistní tvorba Machoninových specifická a autentická, se silným a odvážným rukopisem. Nejvýznamnější projekty vytvořili Machoninovi v ateliéru Alfa na konci 60. let, který Vladimír Machonin vedl. Zvítězili v několika veřejných architektonických soutěžích, k realizaci staveb podle jejich návrhů však došlo až v období, kdy manželé měli omezenou jak architektonickou, tak publikační činnost, protože nepodepsali souhlas se sovětskou okupací.

Fotogalerie